Jak jsme získali louku pro táboření na Kosím potoce

To byste nevěřili, jak dlouho trvá zařízení louky na táboření pro 2-3 týpí... Navíc louky, kterou vlastní LLM a zakoupila ji především proto, aby kmeny měli kde tábořit.

Na ligovém táboření na Kosím potoce v první polovině června 2005 jsme se jako kmen rozhodli, že už nechceme příští rok jet na společné táboření s Waldenama, protože arogantní chování některých jejich členů nás znechutilo. A upřímně řečeno, i chování některých jiných woodcrafterů nebylo příliš woodcrafterské. Nicméně na Kosím potoce jsme tábořit chtěli. Takže jsme se domluvili, že v létě 2006 pojedeme na Kosí potok až po ligovém táboření, raději za týden po jeho skončení.

V říjnu 8.10. 2005 se konala valná hromada LLM. Jako zástupce našeho kmene jela Wanyanka a také Yuči jako zástupce náčelnictva. Na tomto setkání náčelník LLM, Aleš Sedláček - Tokaheya, vyzval kmeny k tomu, aby se ozvaly co nejdřív ve věci táboření na Kosím potoce. Bylo to proto, že na loukách na Kosím potoce nelze tábořit po celý čas, a tak se může stát, že ne každému bude vyhověno. Hrdinně jsme se tedy přihlásili, jako předběžní zájemci spolu s dalšími kmeny.

I neváhali jsme a na našem podzimním sněmu 22.10. 2005 jsme si určili termín tábora. 5.12. 2005 Wanyanka poslala Tokaheyovi mail, ve kterém žádala o rezervaci louky na Kosím potoce na termín 21.7.-29.7.06 pro přibližně tři týpí. Tokaheya nám rezervaci potvrdil a vyjádřil se ve smyslu, že by to neměl být problém. Ostatně 6.12. 2005 vydává Tokaheya tuto zprávu:

"Dovoluji si připomenout výzvu z valné hromady v Brně.
Pokud byste měli zájem přijet tábořit během roku 2006 na Kosí potok, prosím sdělte mi Váš požadavek.(Termín, počet lidí, počet týpí).
Zatím je jasný tábor LLM první dva týdny v červenci, třetí týden kmen Wanagi Oyate. Neslibuji automaticky, že všem požadavkům bude možno vyhovět. Táboření ladíme s myslivci a referátem ŽP. Předpokládám, že toto bude v budoucnu jednodušší a pravidla jasněni stanovená. Definitivní potvrzení Vašich návrhů předpokládám během března."

Ovšem na náčelnictvu 12.12. 2005 se Yučikala mimoděk dozvěděl, že ve stejný termín mají o louku zájem také Jestřábi. Bohužel tato informace nám ale nebyla oficiálně předána, a to ani Tokaheyou, jako správcem luk, ani Jestřáby, jako budoucími spolusousedy. Což nás docela zarazilo. Kdyby Yučikala nebyl členem náčelnictva, nic bychom se snad nedozvěděli ani do samotného začátku táboření, a tam teprve koukali, kdože nám to zabral louku, která byla slíbena nám. Přesto, že tato informace se k nám dostala jen tak bokem, rozhodli jsme se s Jestřáby jednat. Hned 13.12. 2005 poslala Wanyanka náčelníkovi Jestřábů, Lukymu, dopis, ve kterém mu vylíčila dosavadní situaci, vysvětlila, o kterou louku má Wanagi zájem a vyjádřila přání se dohodnout o umístění na loukách. Byl pro nás dost velký problém poslat dopis někomu, kdo i přesto, že je statutárním zástupcem kmene, nemá zveřejněn jakýkoli kontakt na sebe, a to ani v Registru OP ani na stránkách vlastního kmene.

"...Je jasné, že obě skupiny by se na jednom tábořišti vzájemné rušily, chtěla bych se proto s Tebou dohodnout na tom, jak se podělíme o louky LLM. Wanagi Oyate má zájem výhradně o louku na Kosím potoce, tedy louku "dolní", nikoliv "horní" a zásadně nesouhlasí s deportací na horní louku. Pevně věřím, že v brzké době tento problém ke spokojenosti obou kmenů vyřešíme..." (Wanyanka Lukymu 13.12. 2005)

Prosinec skončil a nastal leden. Na náčelnictvu 16.1. 2006 za Yučikalou přišla Trnka, bývalý náčelník Jestřábů a nyní člen náčelnictva, aby mu řekla, že by se měli o Kosáku nějak dohodnout. Yuči jí ale požádal, aby se obrátila na náčelníka kmene Wanagi, který je k tomuto kompetentní a Trnka souhlasila. A pak se nic nedělo, uběhl leden i únor. To už jsme začínali být nervózní z toho, že nám nikdo z Jestřábů neodpovídá. A to už jsme věděli, že Jestřábům dopis přišel a že ho četli.

27.2. 2006 jsme to už nevydrželi, tábor se blížil, zkouškové období skončilo a do dalšího bylo nutné celou záležitost vyřešit. Jenže Jestřábi vypadali, jako kdybychom jim snad ani nestáli za odpověď. Wanyanka napsala mail Tokaheyovi, kde mu nastínila situaci ohledně komunikace s Jestřáby a požádala ho, aby jí vysvětlil, jak budou přidělovány louky k táboření. S Tokaheyou jsme si následně ujasnili, kde na Kosáku bychom rádi byli a že nám v žádném případě nevadí, když na okolních loukách bude tábořit ještě někdo další. Rozhodně jsme popřeli, že chceme být na Kosáku sami. Tokaheya nám poradil, abychom se s Jestřáby domluvili, o což jsme se, upřímně řečeno, pokusili už před více než dvěma měsíci. Také navrhl, že by mohlo být dobré, sejít se s Jestřáby na brigádě na Kosím potoce při sázení stromků. Ta bohužel odpadla kvůli mrazům a Tokaheya náhradní z nějakých osobních důvodů zrušil. I kdyby se ale konala, podle pozdějších slov Lukyho by tam Jestřábi stejně kvůli nějaké vlastní akci nejeli.

"...Dozvěděla jsem se od Yučiho, že v době, kdy Wanagi Oyate mají zamluvenou louku na Kosím potoce, by chtěli mít tuto louku i Jestřábi. Ačkoli jsem se tuto informaci dozvěděla naprosto neoficiálně a ani na webu LLM Jestřábi jako zájemci napsaní nejsou, rozhodla jsem se předejít případným tahanicím o louku na tábořišti a napsala jsem proto náčelníkovi Jestřábů dopis, abychom se domluvili na rozmístění na loukách LLM. Je to už dva a půl měsíce a doposud se mi nedostalo žádné odpovědi. Chtěla bych tedy od tebe vědět, jak je to ve skutečnosti s přidělením tábořiště v létě 2006. Možná to úplně jasně z naší žádosti nevyplynulo, ale celou dobu máme zájem o louku na Kosím potoce, tedy dolní louku..." (Wanyanka Tokaheyovi 27.2. 2006)

"...naším přáním je mít tábor oddělený. Jestřábi jsou velký kmen a v mnoha směrech i lépe vybavený. I když nevíme, kolik jich bude, obáváme se, že celkem hodně. Jde nám tedy o to, abychom se navzájem nerušili. Je nám jedno, jestli budou na horní louce, tam kde byla loni Sakagawea, nebo třeba na protější louce na druhém břehu. Je nám líto, že musíme situaci řešit takto přes tebe. Máme prostě pocit, že Jestřábům nestojíme za to, aby se s námi náčelník nebo někdo pověřený náčelníkem bavil..." (Wanyanka Tokaheyovi 28.2. 2006)

"...Budu to sledovat, zprostředkuji setkání. Do té doby nebudu dělat žádné ultimativní rozhodnutí. Počítám, že bychom to definitivně rozsekly do příští středy OK? Nemyslím, že by Jestřábi byli tak namyšlení, že jim nestojíte za komunikaci. Jejich náčelník je produkt demokratické volby a nemusí být v komunikačních věcech třeba tak zběhlý. Nevím přesně ten důvod, ale nechci je hned odsoudit..." (Tokaheya Wanyance 28.2. 2006)

8.3. 2006 přišel Wanyance email z naprosto neznámé ženské mailové adresy, jehož oslovení bylo adresováno Yučimu a na jehož konci byl podepsaný Luky. Nechápali jsme sice, komu byl tento dopis určen, ale hlavně, že to vypadalo, že se Jestřábi konečně odhodlali ke komunikaci. Luky byl dokonce tak laskavý, že na sebe v mailu uvedl své telefonní číslo, což se v budoucnu ukázalo jako docela dobrý tah z jeho strany.

"...omlouvám se, že jste museli čekat takhle dlouho na odpověď, ale musel jsem se poradit s kmenovou radou. Došli jsme k názoru, že dolní louka je dost velká na to, aby se tam vešli oba naše kmeny. Vím, že vaše oficiální žádost byla dříve než naše, ale my jsme o našem termínu tábora řekli už na Valné hromadě a stejně jako vy i my odmítáme deportaci na horní louku. Doufám, že se dohodneme jako rozumní lidé..." (Luky Wanyance 8.3. 2006)

Ještě 8.3. 2006 Wanyanka Lukymu odpověděla na adresu, ze které jeho mail přišel. Pro pořádek mu vysvětlila, s kým to vlastně celou dobu jedná, i když se pod dopis podepsala, vyjádřila nespokojení se zbytečnými průtahy jednání a popsala postoj Wanagi Oyate. Také mu nabídla relativní přizpůsobení se ke schůzce v co nejbližším termínu, pokud možno ještě před brigádou na Kosím potoce. A vzhledem k tomu, že neměla jistotu, zda si Luky mailovou odpověď ještě přečte, požádala ho, aby do stanovené doby potvrdil, že mail přijal, jinak zařídí předání dopisu jinou formou.

"...Louka je opravdu dost velká, abychom se tam vešli všichni a navzájem se nerušili..."
"...mám zájem výhradně o tu část louky u sklípku naproti studánce (sklípek je totiž částečně náš a bylo by zbytečně komplikované k němu chodit takovou dálku přes váš tábor). Takže kdybyste například tábořili v místě, kde loni byla Sacagawea, neměla bych k tomu žádné výhrady..."
"...Ještě k Valné hromadě, také jsem tam byla a stejně jako vy jsme projevili zájem o louky na letní táboření na Kosím potoce. Zřejmě na rozdíl od vás jsem žádost ještě jednou podala v písemné podobě a s přesným termínem a počtem týpí náčelníkovi LLM, tak jak k tomu náčelník LLM na valné hromadě vyzval. Přijde mi ale nerozumné dohadovat se, kdo byl první a kdo ne. Na to jsem ochotná přistoupit až v případě, že bude jasné, že dohoda s vámi je naprosto nemožná. Jinak preferuju osobní dohodu. Za účelem této dohody bych osobně navrhovala schůzku náčelníků, popřípadě pověřených osob v co nejbližším termínu. Doufám jen, že se o tomto termínu nebudete radit další tři měsíce. Jsem schopná se relativně přizpůsobit termínu i místu, které by ti nebo vám vyhovovalo..."
"...Pevně věřím, že se dohodneme s pro oba kmeny přijatelným závěrem. Nechováme k Jestřábům nepřátelství, jen předpokládáme, že vás bude víc než nás a rádi bychom strávili naše dovolené a prázdniny v klidu přírody..." (Wanyanka Lukymu 8.3. 2006)

Potvrzení o příjmu emailu nám nepřišlo. I s tím jsme počítali a 17.3. 2006 ho Wanyanka poslala poštou. Dopis byl poslán doporučeně, takže jsme neměli důvod očekávat, že by po krajích českých putoval déle než dva dny. Po týdnu už nám ale bylo divné, že se opět nic neděje. V tuhle chvíli přišlo ke slovu Lukyho telefonní číslo. Wanyanka mu poslala esemesku, kde upozornila na to, že Luky se neozval, a proto mu navrhla konkrétní dny, kdy by bylo možné se z její strany sejít. Teprve tímto se nám podařilo prolomit mlčící bariéru ze strany Jestřábů. Luky totiž odpověděl, přičemž se omluvil, že dopis mu přišel teprve ve čtvrtek a on je v jednom kole a nestihl si to ještě promyslet. Dohodli si ale schůzku na konkrétní termín a místo.

Setkání proběhlo 28.3. 2006 a kromě Wanyanky a Lukyho se ho zúčastnila i Inachčawin, která měla případně dosvědčit dohodnutá pravidla rozmístění na loukách. Schůzka se odehrála velmi přátelsky a klidně. Ale dozvěděli jsme se zajímavé věci. Hned na začátku nám Luky oznámil, že na Kosáku nikdy nebyl a neví, jak to tam vypadá. Věděl jen, že na "horní louce" Jestřábi být nechtějí. Ani na žádné jiné, pouze na "dolní". To nám do jisté míry znemožňovalo dohodu, protože na několik našich návrhů uspořádání Luky odpověděl, že neví, jestli by to šlo, protože to tam nezná. A na místě, kde bývá Sacagawea být nemohli, protože se s ní týden na Kosáku překrývají.

Když jsme se ptali, proč s sebou nevzal někoho, kdo tam byl, dozvěděli jsme se, že chtěl přijet s Májou, ta ale neměla čas. Zajímavé, proč tedy Luky nezvolil jiný termín, kdy by mohl někdo přijet? Zvlášť, když on sám je, podle svých slov, nezaměstnaný a tudíž musí mít docela čas, když se nezabývá ani hledáním práce, ale chystá se znovu na vysokou školu. Nakonec, zabije tím dvě mouchy jednou ranou, jak sám řekl, bude zase studovat a nebude muset dělat náčelníka, protože bude v Plzni.

Nabídli jsme se, že se posuneme na louku za potůčkem, ale trvali jsme na tom, aby se Jestřábi posunuli z větší části alespoň za půlku střední louky, aby nás nerušili. To se ale Lukymu moc nelíbilo. Dokonce mu Wanyanka načrtla odhadem provizorní mapku, kam se snažila zakreslovat možné varianty rozmístění. Když už jsme nevěděli, co bychom navrhli, zeptali jsme se ho, jak jsou ochotni ustoupit Jestřábi. Na to nám bylo Lukym řečeno, že neví, ale kdyby bylo na Hladovi s Houbou, vůbec by se s námi nebavili a jednoduše by si tábor postavili na svém vyhlédnutém místě. My, protože bychom tam pak přijeli o týden později, bychom zjistili, že na našem místě není volno a postavili bychom si tábor někde, kde by volno bylo. Toto zjištění nás doslova šokovalo. Navíc nám Luky popsal, že dopisu, který jsme mu poslali, se v kmeni dobře zasmáli.

Ale docela to odpovídalo tomu, jakým způsobem s námi Jestřábi celou dobu nekomunikovali. Jako kdyby se s námi nechtěli dohadovat, ale když už se do toho vložil Tokaheya, bylo by přece trapné hrát dál mrtvého brouka. Poslali tedy Lukyho, který měl vypadat, že se snaží vyjednávat, a i kdyby náhodou něco dohodl, vždycky tam budou oni dřív, takže proč se rozrušovat, že? No, to byla jen taková naše konstrukce.

My jsme ale na Kosáku být potřebovali už jen proto, že máme tyče jen na jedno týpí, ale tábořit bychom chtěli ve třech týpí. Proto jsme si na Kosáku tyče už zajistili. Zajímalo nás, jestli jsou Jestřábi také vázaní na tyče na Kosáku. Když jsme se ptali, jak to s nimi mají, sdělil nám Luky, že si na Kosáku kdysi nějaké udělali, jenže jim je někdo přeznačil a už je nemají. Nicméně je to netrápí, protože až tam přijedou, prostě si nějaké vezmou. Docela drsný, když uvážíme, že někteří si za zapůjčení tyčí nechávají platit, protože do nich investovali nemalé peníze.

Nakonec jsme se dohodli, že si Luky vezme domů mapku, na které byl naznačený návrh konečného rozmístění na "dolních loukách", kde my jsme byli za potůčkem a Jestřábi za výběžkem ve středu dolní louky kuchyní a týpí měli postavená napříč loukou k lesu, a tam se Jestřábů zeptá, jestli by to šlo. Navíc se Jestřábi chystali na Kosáku o Velikonocích tábořit, takže Luky dostal za úkol společně se svým kmenem to na místě obhlédnout a uvážit, jestli je tam vhodný terén. Bylo to sice blbé řešení, ale nejkrajnější, na které jsme byli ochotni přistoupit a na které Luky řekl, že je ochoten se svého kmene zeptat. Ještě jsme se horko těžko smluvili na termínu a místě další schůzky, která měla proběhnout po jejich táboření na Kosáku, a kde nám měl Luky přetlumočit, jak se jeho kmen rozhodl. Pokud by to nevyhovovalo, měli jsme jednat dál a využili bychom toho, že tam Luky už byl.

Nutno ještě podotknout, že nám Inachča celou dobu významně ztěžovala jednání, jelikož jaksi zapomněla, do kterého kmene patří. Z nějakého neznámého důvodu se postavila proti Wanyance a bránila zájmy Jestřábů. Unglaublich! Budiž ale pochváleno její samaritánské srdce, které nedovolilo, aby Jestřábi měli pod sebou špatnou trávu, nebo aby jim bylo diktováno menším kmenem, kde mají bydlet. Schůzka tedy zdárně skončila, jen nepřinesla téměř žádné ovoce.

Protože se nám začali zdát Jestřábi jako nedůvěryhodný partner k jednání po tom, co nám na schůzce Luky prozradil, rozhodla se Wanyanka, že dohodu o rozmístění chce mít písemně, abychom se jí mohli, v případě jejího porušení, dovolávat. Napsala tedy svůj záměr v esemesce Lukymu, a ten souhlasil. Kladl si jen podmínku, aby se to obešlo bez právníků. To byl asi vtip, každopádně Wanagi by na něj stejně neměli, pokud to vtip nebyl. Z esemesky jeden nikdy neví.

Pořád nám ale vrtalo hlavou, proč ten poslední dopis bloudil tak dlouho, než se z Prahy dotoulal až do Stochova. A vzhledem k tomu, že jsme za včasné doručení zaplatili nemalé peníze (ostatně jako za celou komunikaci s Jestřáby, což z jejich strany zaručeně neplatí), chtěli jsme doručení na poště reklamovat. Nakonec, nebylo to poprvé, kdy Česká pošta selhala. Zeptali jsme se tedy ještě jednou Lukyho, kdy přesně mu dopis přišel. Ten nám napsal, že 16.3. 2006, což by ale znamenalo den před tím, než jsme ho poslali. Wanyanka ho tedy požádala ještě o jednu opravu svého tvrzení. Lukymu zřejmě už povolily nervy a jeho odpověď byla poněkud zarážející: "Myslíš, že si píšu deník, tak to tedy nepíšu, byl to pouze můj odhad." Vzhledem k předchozím špatným zkušenostem s poštou zavolal Yuči do Stochova na poštu, kde mu pošťačka sdělila, že dopis dorazil 20.3. 2006 a dokonce, že ho převzala Lukyho maminka, takže reklamace bude zbytečná.

Poté, co si Yuči vyslechl dojmy a informace od Wanyanky, vytušil rodící se velký problém a rozhodl se, že nemá smysl donekonečna čekat a že je nutné situaci řešit jinak. Zavolal tedy Tokaheyovi, že cítí problém, a že by jej rád řešil. Tokaheya slíbil, že mu ještě zavolá, protože mu Yuči zavolal v nevhodnou chvíli. Protože tak neučinil a protože Yuči daný problém již jednou probíral na náčelnictvu, rozhodl se o vzniklé situaci informovat náčelnictvo emailem. A to i přes to, že Wanyanka trvala na tom, aby se to na náčelnictvu probíralo, až pokud se na schůzce po Jestřábím táboření nedohodneme. Nakonec se to ukázalo jako dobrý nápad, protože jsme si tím zaručili, že se jednání pohne kupředu.

"...A tento email de facto navazuje na naši debatu o Kosím potoce. Tu, kde jsem vysvětloval, proč by náš kmen společně s našimi přáteli (druhým kmemen) nechtěl být rušen Jestřáby na našem letním táboření. (jenom pro připomenutí mezi hlavní důvody patří to, že Jestřábi mají úplně jiný styl táboření /a těžko budu dětem vysvětlovat, že mají nosit šaty/, že s námi pojedou možná maminky s malejma dětma /skoro ještě miminama/, nechceme být rušený atd. - není to tedy o "nevraživosti"). Ostatně jsme se o tom na náčelnictvu už bavili..."

"...Dneska jsme se sešli s Lukym (přiznávám, nebyl jsem u toho, ale takto jsem to pochopil) - a byli jsme velmi překvapeni postojem Jestřábů. Luky prostě nepřijel vyjednávat, ale přijel nám vyřídit, že si vybrali určité místo, které chtějí pro sebe..."
"...I přesto, že jsme se ozvali první a všemožně se snažíme situaci řešit, není tato snaha evidentně na druhé straně. Jsme ve velmi nevýhodné pozici v tom směru, že na louku se chystají jet týden před námi..."
"...V současnosti je dohoda alespoň taková, že v úterý po Velikonocích se znovu sejdeme. Pevně doufám, že tentokrát bude mít setkání jiný charakter, než dnes..."
"...Pakliže druhé setkání nepřinese vzájemnou dohodu, rád bych to opravdu vážně řešil na náčelnictvu a i jinak. Toto jednání se mi nelíbí a nemyslím si, že by se mělo jakýmkoli způsobem tolerovat! Rád bych si poslechl váš názor a pevně doufám, že nebudeme muset na náčelnictvu toto téma rozebírat v té horší variantě... Připadám si velmi trapně, že musím tento problém s vámi řešit. Tento email píšu proto, abyste měli dostatek času dané téma promyslet..." (Yučikala náčelnictvu LLM 28.3. 2006)

Ani ne pět minut po odeslání emailu náčelnictvu přišla Wanyance esemeskou zpráva od Lukyho, že nechápe, proč posíláme mail na náčelnictvo, ve kterém překrucujeme skutečnosti a že je to pěkná "podpásovka". Wanyanky se ta zpráva velmi dotkla (což zase není takové umění) a Yuči zavolal okamžitě Lukymu. Zajímalo ho, co překroutil. Bohužel mu jen potvrdil, co už řekla Wanyanka. Mimo jiné prohlásil, že průpovídka o tom, že se s námi Jestřábi nechtěli bavit, byl jen vtip. Jen se nezdá, že by se při něm někdo smál.

Poté, co Yuči začal problém řešit jinou cestou, přišel mu email od Trnky. V tomto emailu nebyla snad jediná věta pravdivá. Po odeslání emailu, kterým Yuči dementoval Trnky email a vysvětloval, že ani jedna informace není pravdivá, rozhodli jsme se, na radu Bobra, zavolat Trnce. Tento rozhovor nepřinesl příliš zásadnějších změn. Trnka však naznačila, jakým směrem by se mohlo řešení ubírat. Zároveň ale i po telefonu tvrdila, že na valné hromadě mluvila s Wanyankou o tom, že na loukách budeme společně, a proto se domnívala, že chceme být na "horní louce". To jsme ale zaprvé nikdy nechtěli, a zadruhé, pomineme-li fakt, že si Wanyanka nepamatuje, že by s Trnkou na valné hromadě vůbec mluvila (a to by si jako těžká introvertní forma určitě pamatovala), tak jsme tou dobou neměli nejmenší tušení, ve kterém termínu po ligovém táboření bychom na Kosák jeli, a tudíž jsme nemohli vědět, že tam budeme s nimi a ne s někým jiným nebo sami. Také řekla, že Luky přece na Kosáku kdysi byl, ale to bylo na podzim a na "horní louce". A že Mája na schůzku s Wanyankou jet sice měla, ale udělala si něco z nohou a nemůže chodit. Jak se v tom má jeden vyznat, jak má tušit, kdo má ty správné informace?

"...Četla jsem email a mluvila s Lukášem, jakožto s druhou stranou sporu. Mám pocit, že zde opravdu došlo k nedorozumění a nepochopení se navzájem. Pavla s Lukym se moc neznají, takže se to mohlo snadno stát. Každý má jiný styl vyjadřování se, humoru, rozhodování o věcech apod..." (Trnka náčelnictvu LLM 7.4. 2006)

"...email plný lží jsem od tebe opravdu nečekal!!! Jsem opravdu zhnusen. Že nám lže Luky, jsem si myslel a po ověření si informací na poště i potvrdil, ale tohle je až příliš..."
"...možná se Luky hájí tím, že některá prohlášení jsou vtipem. Jenže ta neznělo vůbec jako vtip a jak psala Čeyanala, některé věci se prostě filtrují..." (Yuči Trnce 7.4. 2006)

"...Abych osvětlila Lukyho nerozhodnost ohledně umístění našeho tábora ? byl na Kosáku jednou asi před 2 lety v ošklivém podzimním počasí a moc si toho ze spodní louky nevybavuje..." (Trnka náčelnictvu LLM 7.4. 2006)

"...Nám Luky tvrdil, že na Kosáku nikdy nebyl (jak Pavle, tak mě)..." (Yuči Trnce 7.4. 2006)

"...Proto taky došlo k tomu, že se Luky s Pavlou dohodli, že se Jestřábi ještě jednou pořádně podívají jak na spodní tak na horní louku o Velikonocích, kdy tam jedou tábořit, posoudí Wanagi navrhované možnosti či jiné možnosti. A pak se dohodnou. (Původně to chtěl Luky udělat na brigádě, byla ale přesunuta na termín, kdy Jestřábi měli akci, takže se zúčastnit nemohli.)..." (Trnka náčelnictvu LLM 7.4. 2006)

"...Vůbec o horní louce nebyla řeč, protože jsme si na začátku vyjasnili, že tam ani jeden z kmenů tábořit za žádných okolností nechce. Takže, kde jsi, Trnko, vzala tu horní louku? Mimochodem, navrhované možnosti měli posoudit Jestřábi, nikoli my, už proto, že Jestřábi žádné nenavrhli..." (Yuči Trnce 7.4. 2006)

"...Dále se ještě jednou moc omlouvám Wanagi za Lukyho mě nevysvětlitelné zpoždění s odpovědí na jejich první dopis. Tož to si musíte vyříkat s ním, to je čistě jeho boj. ..." (Trnka náčelnictvu LLM 7.4. 2006)

"...Je sice pohodlné vše shazovat na Lukyho, ale je to váš zástupce, který reprezentuje vás všechny (Jestřáby). Průpovídka od Lukyho o tom, jak se Jestřábi našim dopisům smáli, taky nedělá moc fajn..." (Yuči Trnce 7.4. 2006)

"...Na valné hromadě na podzim jsme zároveň s Wanagi prohlašovali, že o letní táboření na Kosáku máme 100% zájem. Termín jsme stanovili již před valčou. Umístění i termín jsme s Pavlou na valné probírali. Celý podzim jsme žili v (pravděpodobně mylném) domnění, že Wanagi chtěli jet na horní louku. Proto jsme také celý podzim byly naprosto v pohodě. Možnost na Kosáku tábořit jsme ještě konzultovali během podzimu s Tokaheou a tak nám přišlo, že se s námi počítá, že jsme jaksi nahlášení. Unikl nám proto nějaký čas, kdy se asi řeklo ? tak a teď se hlašte, kdo tam chcete jet..."
"...prosím, abyste závěrečnou dohodu nechali na obou náčelnících. Nemám totiž pocit, který možná někteří z prvního Yučiho emailu máte, že jsme jaksi neochotni se dohodnout a netolerantní k ostatním kmenům. A toto si myslím dokonce i jmenovitě o Lukym, Hladovi a Houbovi, kteří byli v emailu zmiňováni. Ještě jednou opakuji, že každý má styl jednání jiný a někdy dojde zkrátka k nepochopení se navzájem..." (Trnka náčelnictvu LLM 7.4. 2006)

"...My ten pocit opravdu máme... Lží nebo velmi zákeřných šumů ze strany Jestřábů jsme nějak slyšeli už hodně. A jestli je problém v Lukym, který vypouští "ze srandy" věci, které opravdu legrační nejsou a navíc korelují s tím, jak Vás musíme k jednání nutit, tak je mi z toho smutno ještě víc..." (Yuči Trnce 7.4. 2006)

Dne 18.4. 2006 přišla esemeska od Lukyho: "Ahoj Pavlo, Kosák je váš, my jedem jinam, a proto není důvod k naší plánované schůzce." Wanyanku tato sms docela vzala, protože si nepředstavovala konec komunikace mezi námi a Jestřáby takhle stroze a po telefonu. Zvlášť po tom, co mezi námi proběhlo po mailech a telefonech. A po tom, co byla Wanyanka ze strany Jestřábů osočena z mnoha činů, které neučinila. Bylo nám prostě líto, že jsme se nesešli osobně a nevysvětlili si, že k sobě nechováme nepřátelství. Takhle to vypadá, že ho k sobě chováme. Na druhou stranu je asi dobře, že jsme se nesešli, protože Luky byl jistě náležitě poučen, co by neměl říkat mimo kmen a možná by ještě prořekl něco dalšího.

Tím ale naše jednání neskončilo, přestože by se mohlo zdát, že ho Luky ukončil. Protože ale kmen Jestřábi má kromě nekompetentního a neinformovaného náčelníka také dva místonáčelníky, kterými jsou podle Lukyho slov Trnka a Mája, které jsou informované a kompetentní více než jejich statutární zástupce, takže jsou si vlastně rovni, a když k tomu připojíme, že spolu nemají shodné snad žádné stanovisko a každý se cítí být oprávněn v kdečem jednat jménem kmene (viz Bílá noc nebo Bambiriáda, na jejichž pořádání mají všichni jiný názor), mohli jsme od Jestřábů očekávat cokoli. Ale my mysleli, že už je konec a popadala nás chmurná nálada. Chyba!

Asi za devět hodin od Lukyho verdiktu volala Wanyance Mája. Chtěla se dohodnout o Kosáku, protože tam moc chtěla jet. Wanyanka jí řekla, že to není problém, obratem jí navrhla několik termínů a místo i čas schůzky byly na světě. Nakonec se Wanyanka po telefonu zeptala ještě jednou na důvod schůzky, aby se připravila. Zdálo se jí totiž, že se Luky vyjádřil v esemesce celkem jasně. Ale nakonec, jsou to Jestřábi a jeden neví, s kým má vlastně jednat, vzhledem k výše rozepsanému systému náčelníků a výše popsanými mezináčelnickými dezinformacemi :-).

Wanyance to přece jen nedalo a sdělila tu novinu Yučimu, který byl k Jestřábům ještě skeptičtější. Neváhal vzít telefon a tuto informaci ověřit u třetího z náčelníků, Trnky. Ta slíbila, že zavolá Máje a zjistí situaci. Netrvalo dlouho a Mája volala Wanyance, že špatně celou situaci pochopila, že myslela, že se o tom u nich v kmeni ještě definitivně nerozhodlo a třeba se s námi půjde dohodnout. Omluvila se, zrušila schůzku a od té doby o Jestřábech nikdo z nás neslyšel.

Asi vypadáme, že jsme strašní lháři a nesnášenlivci, nikoho na Kosáku mimo sebe nestrpíme, dohodnout se s námi je nemožné, protože my o to prostě nestojíme. Podle slov Viktorky, náčelníka kmene Ťapáč, se zásadně nechceme dohodnout. To se totiž údajně dozvěděla na Staré Praze přímo od Jestřábů.

Nevěšme, Wanagi Oyate, hlavu, neboť ať už o nás navykládali Jestřábi komukoli cokoli, ať už jsme upadli v nemilost kohokoli, naše jednání bylo sice vystupňované neschopností a ignorancí vysoko, ale bylo stále korektní. My máme informace z první ruky, protože my jsme u toho byli. Ale jen málokdo z těch, kdo by nás snad chtěli odsoudit, mluvilo s někým nebo raději se všemi z těch, kdo se toho účastnili přímo. Doufejme, že woodcraft, který se tu poslední dobou pod Tokaheyovým vedením rozmáhá, nevytlačí úplně zásady slušného chování, dobré mezilidské vztahy a komunikaci mezi lidmi a nechá alespoň kousek toho starého slušného woodcraftu mezi námi přežívat.