Kulturní všehochuť a Walfest

zúčastnění: Ayúta, Tinači, Wanyanka, Yučikala, Marťule, Inachčawin

Dne 17. 9. 2005 se na počest založení kmene Walden konaly hned dvě akce. Kulturní všehochuť, kterou vystřídal Walfest. Obě tyto akce se konaly ve staré čističce odpadních vod v Bubenči a nutno dodat, že prostory byly naprosto ideální. Prostorná hala umožňovala vybudování podia pro účinkující a dostatek prostoru pro množství diváků, kteří se na akce dostavili. Obě akce byly úžasný, promakaný, skvělý, zábavný, poučný a já nevím co ještě a kdo nebyl, prohloupil. Takže vím o prvním adeptovi a to můj foťák.

Náš kmen se sešel něco málo před začátkem Kulturní všehochuti na zastávce busu na Hradčanský. Autobusem jsme dojeli na místo určení a po chvíli pátrání jsme dokonce našli zmíněnou čističku. Ono se muselo rovně a pak doprava pod viaduktem a pak doleva. Noooo to by jste stejně nepochopili. Když jsme vešli do haly už nás přivítalo připravené podium plně vybavené osvětlovací a ozvučovací technikou. A taky připravené hlediště, občerstvení i noclehárna, zkrátka vše bylo připravené pro nadcházející celodenní a celonoční program.

Přestože měla Kulturní všehochuť začít v 10:00, indiana time zapracoval a nastalo nepatrné zpoždění. Celý program Kulturní všehochui byl rozdělen do pěti bloků. Každý blok obsahoval různý počet divadelních, pěveckých, hudebních, filmových či jiných vystoupení. A téměř všechna vystoupení byla vysoké kvality. Kdo byl, tak posoudí, kdo nebyl neposoudí. Různorodé obecenstvo se střídalo s větší či menší rychlostí než vystupující kmeny.

No budu se tvářit, že se začalo skutečně v těch 10:00 a pokusím se alespoň trošku přiblížit program Kulturní všehochuti zcela zaujatýma očima mé osoby.

10:00 Zahájení

I. KUS 10:00 – 11:30

1. O namyšlené žábě (Jestřábi)
2. Dcera Slunce (Walden) – moc pěkný vystoupení
3. Hudební soutěž (Mája - Jestřábi) – tak ta byla super, úkolem bylo podle krátkých ukázek poznat písničku a znát k ní název. No musím uznat, že mi to fakt nešlo a když už jsem věděla, že to znám, tak jsem nevěděla, jak se to jmenuje. No jo jsem sklerotik.
4. Super Bobáci (Martin Svoboda – Jestřábi) – úžasný video. Celá hala se smála, až se za břicho popadala. Umět takhle jezdit na bobech, tak si troufnu i na Petřín. Jinak to byla parodie na Snowboarďáky.

I. Přestávka 10 minutí

II. KUS 11:30 – 12:45

1. Autorské čtení Jiřího Součka – velice nevydařená poezie, kterou nemohu blíže specifikovat, protože jsem byla svým svědomím, vědomím a uměleckým cítěním nucena opustit prostory čističky a jít na kyslík.
2. Následovala zpěvavá vložka, která byla určitě vydařená, jen jsem si k ní neudělala poznámky, za což se vystupujícímu omlouvám.
3. Tankčachšunka v roce 2005 (Osmaka Opo) – úžasný divadlo. Moc se mi líbilo a další skvělý kousek pro pobavení a možná i zamyšlení.
4. Vánoční reklama (Strážci údolí)

II. Přestávka 12:45 – 13:15

III. KUS

1. Písně s kytarou Petr Kříž – ty byly fajn
2. Pižďuchové – Václav Havel (Jakub Skalák) – velmi podařené vystoupení, ale naneštěstí ne všichni ho úplně pochopili. Divácky náročnější, ale nádherné.
3. Věčně nespokojený les (Jestřábi) – to by jste se divili, co si takový les dokáže navymýšlet a to je pak problém se mu zavděčit. Dokonce i zatykač na hajného, no hrůza. J
4. Anglie – film z léta (Walden) – pěkné a poučné.

III. Přestávka 10 minut

IV. KUS 14:35 – 16:05 (no tak tady má pozornost značně opadla, takže nemohu podat svůj subjektivně objektivní minikomentář)

1. Indiánské písně (Tate Osmaka – Kiďák, Walden) – tady jsem ještě vnímala a dobře mi tak, protože to bylo pěkný.
2. Labutí jezero (ATOM Chippewa)
3. Hudební vystoupení na flétnu a klávesy
4. Trocha rocku: hudební skupina Balonky – překvapivé vystoupení plné nádherných písniček. Zaslouženě se jim dostalo největšího aplausu.

IV. Přestávka 10 minut

V. KUS 16:15 - ???

1. Zlomená tyčka (Wanagi Oyate) – zahraju si na tiskového mluvčího vlády… bez komentáře
2. Film z dílny Osmaka Opo

Závěrečné slovo poroty… nooo vyhráli jsme, ale vítězem byli všichni za účast a snahu přispět k všeobecně dobré náladě.

My v plné parádě. No že nám to sluší?

Před WC…

Přebíráme cenu.

Po nepříliš dlouhé pauze, která byla využita k prohlídce čističky byl oficiálně zahájen Walfest, na který se sešlo lidí, že by to jeden nespočítal. (Já se o to teda ani nepokoušela… prostě bylo tam plno no.) Ten byl již plně v režii Waldenu a byl pln ukázek, vývoje Waldenu jako celku, hezky rok po roce, krůček po krůčku až k současnosti. No málem bych zapomněla. V přilehlé místnosti, tedy jiné, než byla noclehárna, byla výstava fotografií různorodých a indiánských výrobků ještě různorodějších.

Odpoledne se pomalu přehouplo ve večer, večer v noc. A podle toho taky probíhala nálada. Pestrá tombola ji rozjasnila ještě více a to nepočítám menší válku papírovejma koulema, kterou tam vedli všichni a nikdo a to po velice dlouhou dobu. Jo jak se tam ty koule vzali? Prostě na nás spadli. Já za to nemůžu. Stane se. Snaha demonstrovat pád příliš velkých krup na táboře. (Ještě, že je nahradili jenom těma koulema).

No tak tedy program, ať víme, víte, co se tam vlastně dělo. Ale už bez komentáře, to zvládnete, on ten program mluví za vše.

Vo čem TO jako bude?

Během dne se a večera se všichni kmenoví účastníci vypařili. Wanyanka, Bára, Yuči i Tina a my s Inachčou jsme osiřely. Ale za to jsme se skvěle bavily a domů jsme jen tak tak stihly poslední autobus, který jel zpátky na Hradčanskou. Tak zvonec (tramvajky) a pohádky je konec.