Stopy Járy Cimrmana

zúčastnění: Arja, Wanyanka, Lenka

Místo: Muzeum Hlavního města Prahy na Florenci

Cimrmanova posluhovačka Hanžlová a slepice Zora
(převzato z Cimrmanova fotoalba)

Sraz na výstavu byl domluven na 18:30 před Muzeem. Dorazila jsem o chvíli dřív a čekala a čekala. Po půl se objevila Wanyanka a za dlouhou dobu po ní i Arja. Takže jsem vykročily k budově.

Paní pokladní nám vystavila lístek na 3x1 Kč (specielní vstupné každý 1. čtvrtek v měsíci), pán z ostrahy nás důrazně požádal o uložení batohů do šatny, což paní šatnářka zdůvodnila tím, že je mezi exponáty málo místa (což není pravda!!!), alespoň že se za šatnu neplatilo. V přízemí jsme nejprve navštívily výstavy Praha ve pravěku a Středověká Praha, kde jsme obdivovaly pravěký náhrdelník a středověké skleněné kýčovitě přezdobené cosi (se skleněnou kapelou).

Dále jsme (po dotazu na paní hlídačku - která říkala doleva a ukazovala doprava) vyšly do druhého patra, kde pokračovaly výstavy o Praze. Jiná paní hlídačka nás neustále nenápadně (tedy alespoň podle ní) okukovala (asi jsme vypadaly zlodějsky :). Krásný byl osvětlovací model Prahy, který si Arja rozsvěcela a rozsvěcela…

A konečně v poslední místnosti byla výstava o Járovi… Mě osobně, po pravdě řečeno, docela zklamala. Vypadalo to spíš, že si herci divadla vyklidili sklepy a půdy a vše co se jim nehodilo věnovali na vytvoření této výstavy a nějak to pojmenovali a sepjali s životem Cimrmana. Zajímavá byla snad jen deska se jmény a fotkami všech herců (dřívějších i současných) divadla.

Po odchodu z Muzea jsme vyrazily na metro, ve kterém jsme se dohodly, že někam zajdeme. Zvítězilo Café Latté v Novém Smíchově. Wanyanka nejprve studovala, jak je café udělané a co je jeho součástí a pak se pustila do cucání ledových kostek, které, vždy když chtěla mluvit, plivala zpět…

Nakonec jsme se rozešly před devátou hodinou.

Lenka