Seminář o lucích, šípech a toulcích

zúčastnění: Yuči, Wanahčawin

pátek

V pátek v šest a jedna minuta přesně dorazila Wanahča do Kolína. Jeli jsme na seminář o lucích a šípech. Směr chaloupka u Prosečín u Litomyšle.

Cesta sice po tmě, ale až na neoznačenou odbočku v Prosečíně, probíhala bez komplikací. Aj chaloupku jsme, se zastávkami na přečtení „papírků“ po lese našli.

Zabydleli jsme umístěním spacáků a přemístili se do společné místnosti, kde jsme

se pořádně nadlábli chlebíkem s máslem a salámkem. Salámek ovšem velmi zajímal i okolní pejsci, ale nic nedostali.

Po večeři se nainstaloval projektor a podívali jsme se na dokument o lucích z rohů ovce tlustorohé. Dokument celý v angličtině. Celkem se to dalo až na jednoho kovboje, co neuměl mluvit a huhňal. Když dohuhňal a dokument skončil, zjistili jsme, že ten šíp z toho jeho luku letěl cca rychlostí 164km/h. Následovala diskuze a ukázky z Wasupiho pokusu takový luk vyrobit. Bylo to docela zajímavé ale přeci jen, cena jednoho páru takového toulce je od 3500 korun, a tak je to docela drahá sranda s nejasným výsledkem.

sobota

O sobotě se moc smysl rozepisovat nemá. Prostě jsme poslouchali a dělali si zápisky o výrobě luku, šlachování a tak. K obědu byl vynikající guláš.

Po obědě se udělala pauza – střílelo z luku. A ti, co nestříleli, ti si pletli tětivu z lýka. Bylo pěkně, slunce svítilo, ale foukalo. A moc.

Když už jsme byli dostatečně vyfoukaní, začalo povídání o šípech…

Po šípech o přestávce přijel Chodí… společně s useklými rohy z kravských hlav. Tak jsme si nabrali na lžíce a hřebeny a tak.

Následovala přednáška o toulcích. velmi zajímavá!

No a pak už bylo jen promítání filmečků od Hroma a cesta domů. To s námi ještě jela Sylva – restaurátorka. Cesta utíkala sice příjemně, ale trochu zdlouhavě. V Kolíně jsme se všichni rozloučili.

Howgh

Yuči